Vše podstatné o dění v našem klubu

17. listopad je datum, které v Česku poznamenaly dvě významné historické události: uzavření českých vysokých škol v roce 1939 a půl století poté sametová revoluce. Co se stalo v den výročí po světě známém jako Mezinárodní den studenstva 17. listopadu roku 1989? A proč se revoluci, která u nás odstartovala politický převrat, říká sametová? Období v rozmezí 17.listopadu až 29. prosince 1989, kdy došlo k důležitým událostem, které měly v tehdejším Československu za důsledek řadu politických změn a vedly k pádu komunistického režimu, se označuje jako sametová, někdy i „něžná” revoluce.  V kontextu násilného zákroku na Národní třídě je jistě jedním z emočně nejsilnějších skandovaných hesel „Máme holé ruce!“

Polouvsí je vesnice, část obce Jeseník nad Odrou v okrese Nový Jičín.  První písemná zmínka o obci pochází z roku 1383. Před druhou světovou válkou byla obec, skládající se z 5 částí, převážně německá, s výjimkou obce Hůrka. Po útěku či vyvraždění židovského obyvatelstva a vystěhování Němců po válce byla obec znovu osídlena především Ukrajinci, Rumuny či Čechy a Slováky z dalších částí Československa. V noci z 24. na 25.6. 2009 zasáhla obec povodeň vyvolaná sérií po sobě jdoucích průtrží mračen. Ta zabila tři lidi a způsobila rozsáhlé materiální škody. Jeseník nad Odrou se tak z hlediska lidských ztrát stal nejvíce postiženým místem České republiky při těchto záplavách.

Kalit, šalina, hokna, ingóst - hantec je místní varieta češtiny používaná v hovorové mluvě v Brně. Tato specifická mluva vznikla  smíšením hanáckých nářečí češtiny s němčinou brněnských Němců a historickým středoevropským argotem, zejména vídeňským. Vliv také měly jidiš, romština a italština. V 19. a 20. století  byl hantec běžně používán nižšími společenskými třídami. Dnes není původní forma hantecu běžná, ale velké množství výrazů je v lokální mluvě obecně používáno. O do jisté míry přetvoření hantecu a rozšíření této verze do veřejného povědomí se od 60. let 20. století postarala skupina brněnských umělců (Franta Kocourek, Miroslav Donutil a.j.). Tak co už jedete tramvají do práce úředníci?

Cca 9 km od Albrechtic leží sedmdesátitisícové město Havířov. Název nově založeného města vzešel z veřejné soutěže. 12. 4.1955 byly z 625 dopisů s 2350 návrhů vybrány tři nejlepší: Šachtín, Havířov a Cingrov – názvy dobře vyslovitelné a vystihující hornický charakter právě budovaného města. Objevily se i šílené názvy: Klementov, Gottwaldův Horníkov, Nový Gottwaldov, Zápotockýgrad, Bezručov, Fučíkov, Petrov, Janáčkov, Ostravský Mírumilov, Všemírov, Šťastnov, Nový Život, Čestprácov, Čestmírov, Oryon, Lidobudovatelov, Budosocikolektivov, Dělníkov, Rudohvězdov, Uhlín, Horníkov, Faratín, Čurdov, Havířovany, Baník, Kahanov, Stokomínů, Kombajnov, Nové Slezsko, Slezanov.