Obec byla vždy charakterizovaná jako pěkné místo bez těžních věží a blízko přehrady. Nachází se na půl cesty mezi Karvinou a Havířovem, přehradou přes kopec, přes dva do Českého Těšína. Obec Albrechtice, která byla v období masivního dobývání uhlí těžbou ovlivněna spíše okrajově, stála obvykle trochu stranou a na hornickém Karvinsku vždy platila za dobrou adresu pro bydlení. Ostatně i vlaková stanice nese název Albrechtice u Českého Těšína a leží na frekventované trase z Ostravy a Havířova směrem na Český Těšín a dál na Slovensko. Spojení s Havířovem zajišťuje pro Albrechtické autobusová linka MHD. V Albrechticích praží kávu Café Eternity a vaří vlastní pivo v Albrechtickém pivovaru.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1338. Obec Lipník leží v okrese Mladá Boleslav a její katastrální území je součástí zrušeného „vojenského výcvikového prostoru Mladá“ mezi obcemi Benátky nad Jizerou a Milovice. Katastrální území obce Lipník zaujímá svou rozlohou 933 ha. Obec je položena do oblasti polabské nížiny, která je svým charakterem velmi teplá a suchá oblast, a to i ve srovnání s okolní krajinou. Na návrší její nadmořská výška dosahuje pouhých 250 m n. m. Do obce vede silnice III. Třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Čachovice ve vzdálenosti 2,5 km ležící na trati 071 z Nymburka do Mladé Boleslavi.
Ořech – Penzion u Barona Prášila. Karl Friedrich Hieronymus svobodný pán von Münchhausen (11.5.1720-22.2.1797, známý též jako baron Münchhausen či baron Prášil) byl německý baron, voják a cestovatel. Narodil se v Bodenwerderu a jako mladík byl poslán, aby sloužil jako páže u vévody Antona Ulricha II. Brunšvického. Později vstoupil do ruské armády, v níž sloužil až do roku 1750 a v jejíchž řadách se zúčastnil dvou bitev proti osmanským turkům. Po návratu domů Münchhausen údajně vyprávěl množství vymyšlených historek o svých neuvěřitelných dobrodružstvích. Zemřel v místě svého rodiště v Bodenwerderu. V tomto městečku je i jeho muzeum a na každém rohu narazíte na sochu připomínající některou z neuvěřitelných příhod.
Bastionová pevnost terezín. Proč hvězda? Cílem ostrých geometrických tvarů byla možnost bránit prostor těsně před opevněním po celé jeho délce boční palbou. Dříve budované čtvercové či kulaté věže a bašty před sebou vytvářely hluchý prostor, kam obránci nemohli střílet a kde tak mohl útočník skrytě operovat a například umístit nálož střelného prachu. U špičatého bastionu naopak nezbylo žádné místo, do kterého by nemířila nějaká zbraň. Stejný princip byl použit i u dalších prvků opevnění, čímž pevnosti dostaly zajímavý a atraktivní tvar hvězdy či pilového pásu. Moderní opevnění navíc nebyla tvořena jedinou souvislou hradbou. V Terezíně jsou tři samostatná obranná pásma vzájemně oddělená příkopy.