Vše podstatné o dění v našem klubu

Hora Říp (německy Sankt Georgsberg) je se svými 460,8 m n. m. již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od Roudnice nad Labem. Dříve udávaná výška 455 m n. m. je výškou geodetického bodu, ne nejvyšším místem. Jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou svatého Jiří vystupuje asi 200 metrů nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit.     Kopec Říp s rotundou je chráněn jako národní kulturní památka. Každoročně se na   Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.

Poprvé je obec zmíněna v zápisech Desk zemských roku 1555. Zápis připomíná starší zmínku o Vědomicích z roku 1505, kdy se po smrti Půty Švihovského z Rýzmberka ujali panství Roudnice jeho synové. Tato zpráva je považována za vůbec nejstarší připomenutí vsi. Obec sama je však mnohem starší, jak svědčí archeologický nález kostrového hrobu kultury zvoncových pohárů (2700-2400 let př.Kr.). Katastr obce leží pod historicko-geografickým pojmem Zálabí, které je za řekou Labe z pohledu Roudnice. Vědomice zaujímaly důležitou polohu na pravobřežním počátku pokračování důležité zemské cesty zvané Lužická, která překračovala Labe v místě brodu v Roudnici nad Labem.

Mikroregion Chrudimsko, ležící v západní části Pardubického kraje, byl založen 19.12.2001. Zakládajícími členy se staly Chrudim, Rabštejnská Lhota, Slatiňany a Svídnice. V polovině roku 2002 byla vzhledem k zájmu okolních obcí o přičlenění se do tohoto svazku zahájena jednání o případném rozšíření. Celkový počet členských obcí je dnes 29. Jižní část mikroregionu se nachází v Chráněné krajinné oblasti Železné hory, vyhlášené v roce 1991, jenž tvoří severozápadní výběžek Českomoravské vrchoviny. Je zde mnoho přírodních památek (např. Habrov, Farář, Na Skalách, Boušovka, Hrobka) a přírodních rezervací (Krkanka, Strádovské Peklo). V Chrudimi a v Chrasti se nachází městské památkové zóny. 

Zámek Hrochův Týnec – pokračování. Určujícím prvkem původní výzdoby fasád byl vysoký pilastrový řád, který spolu s promyšlenou disposicí řadí stavbu mezi kvalitní příklady zámecké tvorby. Iónské hlavice pocházejí až z mladších úprav, stejně jako mnohé balkony na toskánských sloupech nebo mohutných volutových konzolách. Současný tvar mansardové střechy se čtyřbokou věžičkou, četné vikýře a věžovité rizality vznikly až při přestavbě za manželů Otakara a Melánie Tůmových v duchu historizující moderny v letech 1924-1925.Po roce 1945 byl v zámku umístěn Dětský domov se školou a Středisko výchovné péče. Roku 2010 získala zámek do svého majetku obec Hrochův Týnec.