Valšovice jsou jedna z našich srdcovek. Máme to nedaleko, je tu spousta skvělých lidí a proto sem jezdíme velmi rádi. Tomu také odpovídala naše účast. Vždyť na kolika turnajích se sešlo hned šest orlováků? No, opravdu jich letos nebylo mnoho, takže jen houšť a větší kapky. V neděli, abychom se náhodou nenudili, jsme uspořádali v nedalekém Bohumíně pro sponzory "Turnaj v petanque". Takové lehounké supermele pro pobavení.
Poslední letošní turnaj kategorie Centrope se odehraje v Polsku. Místem konání je třicetitisícový Żywiec. Je to město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství. Můžeme tedy s nadsázkou říci, že hrajeme v podstatě "doma", bo Slezsko je přece Slezsko :). Z Orlové do Žywca to máme plus minus něco přes hoďku, takže ráno žádný stres a trošku si i pospíme. Novým místem konání, oproti letům minulým, je areál Amfiteátru pod Grojcem. Jaké terény nás čekají a jak vypadá areál ví jen někteří. Nu což v 6:45 plni očekávání vyrážíme vstříc neznámému.
Česká asociace pétanque klubů (ČAPEK) je sportovní federací, která zastřešuje jednotlivé kluby provozující pétanque. Vznikla v roce 1994 v Třebíči. Za oficiální datum vzniku je ale nutno brát 18. leden 1995, kdy byly zaregistrovány stanovy. Zakládajícími kluby byly PQC Ratibořice, pozdější HP Třebíč, První oddíl pétanque (POP) Praha a Třetí oddíl pétanque (TOP) Orlová, které pod stejnými názvy existují dodnes. ČAPEK je členem F.I.P.J.P. (Mezinárodní federace pétanque a provensálské hry), Evropské konfederace pétanque (C.E.P.) a v roce 1999 byl také přijat do ČSTV (dnes Česká unie sportu – zkr. ČUS), což znamená, že byl pétanque v Česku uznán za sport.
Sobotní Mistrovství České republiky 2x2 mix a nedělní regionál 1x1 Jednička Vysočiny se konaly v Kněžicích u zámečku. Toto místo je již přes dva roky profláknuté jedněmi z nejtěžších terénů u nás, takže výsledky jsou předem neodhadnutelné. Ke kněžickému zámečku se na MČR z orlovských plejerů vydali (kvalifikovali) opět pouze dva. Pokud si myslíte, že to byli Dave a Strejda, máte pochopitelně naprostou pravdu. Čekala nás cesta dlouhá necelých 300 kilometů, takže docela štreka. Dave se vydal na cestu již v pátek (bo k rodině), Strejda to vzal s pomocí polouveského Ladi (děkuji) v sobotu časně ráno.