Pro cizince lákadlo, je to velké divadlo. Na zámeček do Liblice, míří jich mnoho velice. V pěkném místním parku prověříme svou morálku. A velmi těžcí soupeři kvality naše prověří.
V informacích o turnaji se mimo jiné píše, že se jedná o kategorii super prestige. Ne že by to nějak ovlivnilo naše rozhodování, protože do krásného prostředí zámeckého parku jezdíme velice rádi. Jelikož nás opět čeká skoro 400 kiláků vyjíždíme již v pátek do Nymburka, kde přenocujeme a v sobotu ráno už jen hoďka a jsme na místě.
Mistrovské jedničky hrají české špičky (tomu věří). Do Vědomic jedou a formu si vezou (někteří). Do Líšně pro bodů trochu, užij si to milý hochu. A do dvojky parťáka, nevyber si hlupáka.
Pokračuje série turnajů na které se vydávají z orlováků opět jen Dave a Strejda. Tentokrát však každý jinam. Zatímco Dave jede do Vědomic pro mistrovské body, Strejda, fičí pro pohodu do „nedaleké“ Líšně. Oba dva se budou pochopitelně snažit co nejlépe hájit orlovské barvy. Dave sám na vlastní triko, Strejda s pomocí polouveského tvrďáka Haryho.
Toto není žádné snění, na Moravě prestiž není. Valíme do Loděnice, pro snad o pár bodů více. Body ty se hodí trochu, chcou mi řezat nohu – hochu. Dokud je čas hraji, doktoři to znají.
No co už, opět štreka jak sviňa. Do Loděnice u Berouna nás čeká cosik přes 400 kiláků. Proto vyrážíme již s předstihem v pátek, bo svátek, tak je času dost. V Hranicích, aby nám nebylo po cestě smutno, nabíráme Zbyňu Jakeše. Ten tu pusu nezavře, tak bude o pokec postarané. Než se nadějeme budeme v Hostomicích, kde přespíme v apartmánu Statku Bezdědice.
U dětského hřiště sejdeme se dnes i příště. Valšovická parta to je ta správná karta. Orlováci i domácí porážky nesnáší. Prošoupou i podrážky a překonají překážky.
Po velmi úspěšném domácím víkendu (Memory a Fišákovky) k nám byla termínová listina nakloněna. Další turnaj máme nadneseně řečeno „přes kopec“. Jo jo je to tak, fičíme do námi velmi oblíbených Valšovic a to v solidním počtu čtyř. Tedy čtyři mušketýři jmenovitě – Camel, Dave, Brevča a Strejda.