Vše podstatné o dění v našem klubu

Hartvíkovice jsou obcí ležící jihovýchodně od města Třebíče. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Žije zde cca 600 obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1104. Lokalita je osídlena víc než 5000 let. V roce 1306 byly Hartvíkovice prodány Elišce z Okarce, později v roce 1377 byl dvůr postoupen majitelům Okarce. Roku 1340 se objevují první zmínky o kostele sv. Jiljí. Roku 1492 byla ves prodána pánům z Čechtína a poté i pánům z Mírova. Roku 1556 byly Hartvíkovice připojeny k Náměšti nad Oslavou, téhož roku Hartvíkovice získal Oldřich z Lomnice.

Żywiec  - (německy Saybusch, česky Živec) je město v jižním Polsku, ve Slezském vojvodství, 15 km jižně od města Bílsko-Bělá. Hlavní město živeckého okresu leží v Żywiecké kotlině na soutoku řek Košarava a Soła v nadmořské výšce mezi 344 - 400 metrů n.m. na úpatí hory Grojec. Żywiec je nazýván hlavním městem Beskyd. Podle informací z roku 2013 zde žije asi 32 000 obyvatel. Je to město s více než sedmisetletou historií, zajímavé z historického, etnografického i architektonického hlediska. První zmínka o lokalitě pochází z 1308, městská práva od roku 1327. 

Řečkovice (v hantecu Řečkany) jsou městská čtvrť na severním okraji statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 6,68 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora. Žije zde přes 14 000 obyvatel. První písemná zmínka o Řečkovicích pochází z roku 1277 kdy Přemysl Otakar II. daroval dvůr svatojánské kaple Špilberku. Jádro Řečkovic se rozkládá v okolí dnešního Palackého náměstí východně od dnešní ulice Terezy Novákové. V roce 1422 byly Řečkovice husity vypáleny.

Obec Liblice se  nachází v okrese Mělník kraj Středočeský. Rozkládá se asi deset kilometrů jihovýchodně od Mělníka. Místní zámek nechal postavit v letech 1699 – 1706 Arnošt Pachta z Rájova jako šlechtické sídlo. O samotnou stavbu se staral italský umělec Alliprandi.  V 80. letech 18. Století byl zámek rozšířen a interiér upraven ve druhé polovině 19. Století.  Architektonický typ použitý Alliprandim při stavbě liblického zámku byl na českém území použit poprvé a stal se vzorem dalších sídel. Od roku 1952 je zámek ve vlastnictví Akademie věd České republiky.