Vše podstatné o dění v našem klubu

Zhruba čtyři kilometry od Hrochova Týnce leží obec Kočí. Vznik obce je datován do roku 1263, kdy byla osazena německým obyvatelstvem, které přišlo s kolonizačním proudem při zakládání Města Chrudim. Obec měla rychtu, která byla dědičná a svobodná. Počeštění obyvatelstva obce je spojeno s revolučním husitským hnutím, kdy němečtí osadníci opouštějí jak Město Chrudim tak i obec. Při pohledu do historie obce nelze pominout jedinečnou památku lidové architektury svého druhu v Čechách, stojící uprostřed vsi a to objekt kostela sv. Bartoloměje založený v roce 1397. V součastnosti vřele doporučuji návštěvu restaurace Bartoni, kde si po turnaji opravdu "pošmáknete" a doplníte kalorie.

17. listopad je datum, které v Česku poznamenaly dvě významné historické události: uzavření českých vysokých škol v roce 1939 a půl století poté sametová revoluce. Co se stalo v den výročí po světě známém jako Mezinárodní den studenstva 17. listopadu roku 1989? A proč se revoluci, která u nás odstartovala politický převrat, říká sametová? Období v rozmezí 17.listopadu až 29. prosince 1989, kdy došlo k důležitým událostem, které měly v tehdejším Československu za důsledek řadu politických změn a vedly k pádu komunistického režimu, se označuje jako sametová, někdy i „něžná” revoluce.  V kontextu násilného zákroku na Národní třídě je jistě jedním z emočně nejsilnějších skandovaných hesel „Máme holé ruce!“

Polouvsí je vesnice, část obce Jeseník nad Odrou v okrese Nový Jičín.  První písemná zmínka o obci pochází z roku 1383. Před druhou světovou válkou byla obec, skládající se z 5 částí, převážně německá, s výjimkou obce Hůrka. Po útěku či vyvraždění židovského obyvatelstva a vystěhování Němců po válce byla obec znovu osídlena především Ukrajinci, Rumuny či Čechy a Slováky z dalších částí Československa. V noci z 24. na 25.6. 2009 zasáhla obec povodeň vyvolaná sérií po sobě jdoucích průtrží mračen. Ta zabila tři lidi a způsobila rozsáhlé materiální škody. Jeseník nad Odrou se tak z hlediska lidských ztrát stal nejvíce postiženým místem České republiky při těchto záplavách.

Kalit, šalina, hokna, ingóst - hantec je místní varieta češtiny používaná v hovorové mluvě v Brně. Tato specifická mluva vznikla  smíšením hanáckých nářečí češtiny s němčinou brněnských Němců a historickým středoevropským argotem, zejména vídeňským. Vliv také měly jidiš, romština a italština. V 19. a 20. století  byl hantec běžně používán nižšími společenskými třídami. Dnes není původní forma hantecu běžná, ale velké množství výrazů je v lokální mluvě obecně používáno. O do jisté míry přetvoření hantecu a rozšíření této verze do veřejného povědomí se od 60. let 20. století postarala skupina brněnských umělců (Franta Kocourek, Miroslav Donutil a.j.). Tak co už jedete tramvají do práce úředníci?