Albrechtice u Těšína, tam je mluva trochu jiná. Glina, glista, globin; boček, buřka, bynzin. Doma nebo v Gorolii, bavíme se moji milí. Kde jsou dobří lidé, pro závist nic nezbyde.
Takže je tu sobota ráno a některé z nás čeká turnaj z kategorie "za rohem". Ano je to jeden z mála turnajů, kdy to máme cca dvacet minutek. Takže spíme fest a před půl osmou vyrážíme. S orlováky se pytel tedy rozhodně neroztrhnul a tak do Albrechtic vyrážíme v počtu tří. Je to škoda, protože, ale co už, kdo chce hraje a kdo nechce ...... (nehraje, že).
Ve "valškách" koulíme, ale až se najíme. Jídla je vždy dosti, to víme z minulosti. Super je tu nálada, pohoda tu převládá. Lidé jsou tu prima, jen ať není zima.
Takže je tu sobota ráno a některé z nás čeká turnaj z kategorie "do hoďky". Ano je to jeden z mála turnajů, kdy to máme opravdu blízko a můžeme si i docela pospat. Hoďka, nehoďka s orlováky se asi něco děje, protože do blízké, oblíbené destinace se vydali pouze dva, bo Strejda je stále nepřítomen.